Mistr papírových kouzel

Mistr papírových kouzel je kniha která nikoho neurazí, ale ani nikoho nijak zvlášť nenadchne. Autorka nás zavede do světa, kde se vyučuje různým druhům magie a naše hlavní hrdinka má být tedy přehýbačka, čili magič s papírem. I na to, jak je kniha tenká má spoustu nedomyšlených zásadních věcí. Například jsem nechápala, ve kterém časovém pásmu se kniha odehrává, když v knize byl rok 1903, ale vše nasvědčovalo tomu, že je 21. století. To mi nedávalo smysl, nebylo to nijak osvětleno, nebo vysvětleno.
Dále jsem hlavní hrdince nevěřila její zamilovanost do jejího učitele, protože prostě........ proto. Nebylo tam žádné vzplanutí, žádný náznak. Prostě se do něj zamilovala z řádku na řádek...
Stejně tak asi prvních 30 stran nenáviděla magii s papírem, ale najednou... v tom byla dost dobrá a měla ji ráda. Bohužel ani tohle jsem hlavní hrdince nevěřila. Citově byla kniha velmi plytká.
Další "co to ..." bylo, když se hlavní hrdinka vydala na záchranu svého učitele, nejlepšího mága s papírem, ale že by ruku k dílu přiložili například další mágové, nebo učitelé.. ti prostě jen seděli a čekali až náš Emery Thane umře. Proč?

Děj byl zajímavý a celkový nápad taky, obvzlášť konec a zničení hlavního záporáka. Cesta srdcem mi nepřišla nijak zdlouhavá a mě utíkala docela rychle díky měnícím se vizím, vzpomínkám, snům. Trochu mne mrzelo, že čtvrtá komora srdce byla tak trochu odfláknutá a byla tam jen "aby se neřeklo" (dle mého mínění) a vlastně se v ní nic moc nestalo.

Hlavní padouch (padouška) mi byla příjemná a docela jsem s ní sympatizovala, krvepoutačství znělo rozhodně dost zajímavě.

Kniha měla spoustu zajímavých nápadů a myšlenek, bohužel ne všechny byly dotažené do konce, což je škoda. Kniha zůstala s otevřeným koncem, ale nenašla jsem zmínku, že by měl být nějaký další díl, takže si můžeme jen domýšlet, jestli příběh dvou duší skončí opravdu tak, jak bylo napsáno, což mě mrzí, protože by to byla zajímavá milostná pletka.

Knihu hodnotím 3*