Po dlouhé době, kdy jsem četla jen o magických schopnostech a dávných proroctvích jsem potřebovala přečíst něco jiného a Sestry z Versailles byla pro mne ta pravá volba. Jako první mne zaujala krásně zpracovaná obálka a taky název. Musím říct, že jsem čekala daleko více červenější literaturu, ale nakonec mé zklamání nebylo až tak veliké.
Kniha byla psána hodně lehkou formou "životopisu" sester De Nesleé - Louise, Pauline, Dianě, Hortenzii a Marii Anně. Autorce musím pochválit autentičnost dopisů, kterých bylo v knize požehnaně, což se mi moc líbilo. Musím autorce moc vyzdvihnout, že každá sestra měla vlastní vyprávění, takže jsme vše měli z první ruky a dokonale chápali, jak která sestra přemýšlí. Byly nám tak nějak bližší
Co však musím vytknout, je samotný děj a jeho podání. Očekáváte drama nad zradou vlastní sestry? Nečekejte, nic takového se nekoná. Horoucí láska? Lehce naznačená, spíše jde o vypočítavost sester. Manželské problémy? Zameteny pod koberec.. Jakoby snad ve Versailles byly zakázané jakékoliv projevy citů, což na danou dobu chápu, ale když je o nich psáno, působí to celé tak nějak chladně a škrobeně. Doufala jsem v trochu více projevů a popisů milostných aktů, vždyť přece šlo o neskutečnou aféru, která by vzbudila lehké opovržení možná i v dnešní době.. Aby se jednomu chlapovi podařilo dostat do postele 4 z 5 sester? To jsou jen bláhová přání dnešních pubescentů. A Ludvík to dokázal!
Samozřejmě, někdo si můře říct, proč mi styl vyprávění vadí, vždyť přece romány Jane Austenové jsou psané dost podobně, ale.. Jane je psala ve své vlastní době, ta ani jinak psát nemohla, zato autorka téhle knihy mohla daleko peprněji rozepsat soukromé chvilky s králem.. no tak, četli jsme padesát odstínů.. my jsme na to už zvyklí.
Více k téhle knize asi nemám co říct. Jednoduchá rychlovka na letní lenošení. Dávám 3*
Komentáře
Okomentovat